E-komerce.cz: Český magazín o internetové komerci

Reklama
Užitečné informace pro kutily.


10 kritických faktorů pro Vaši e-business transformaci

Petr Palán, 9. října 2001, e-komerce.cz

Bohužel vás musím všechny hned na začátku trošku zklamat, protože zde samozřejmě nepůjde o žádný zaručený recept na úspěch, na to je (naštěstí pro nás poradce) firemní svět příliš různorodý. Nicméně se pokusím shrnout své zkušenosti z několika technologicky orientovaných projektů ve středních a velkých firmách a nastínit faktory, které některým klientům umožnily uspět při jejich transformaci a jiným naopak uspět znemožnily.

Pokud používám termín e-business transformace, mám tím na mysli nikoliv pouze nákup a implementaci nových technologií, ale také úpravu (příp. vytvoření nových) procesů ve firmě tak, aby odpovídaly novému stavu a možnostem nových technologií.

Pojďme se tedy podívat na první pětku z ohlášené desítky “základních” faktorů úspěchu:

    1. Centrálně koordinujte a kontrolujte veškeré e- nebo i-... úsilí
    2. Dokumentujte záměr a přínosy implementace
    3. Stanovte si měřitelné cíle a hodnoťte podle nich
    4. Nenechte se přesvědčit pouze pro interní cestu
    5. Nevěřte nikomu, že má pro vás hotové řešení (čili ani pouze externí cesta není to pravé)


1. Centrálně koordinujte a kontrolujte veškeré e-... nebo i-... úsilí
    Vím, že se někdo možná zděsí, zase kontrolovat všechno, ale v otázkách zásadního významu to je nutnost. Pokud chcete mít ve větší firmě kompatibilní systémy bez nutnosti složité a často nemožné integrace je potřeba mít někoho (dnes často tuto roli chybně zastává pouze finanční ředitel), kdo zajistí, že všichni používají stejné technologie, že se na dvou místech nevytvářejí obdobné aplikace nebo že se za stejné věci neplatí dvakrát různým firmám, atd. Osoba nebo skupina osob, která má toto na starosti musí být schopná posoudit předložené technologické návrhy a rozlišit ty nejvhodnější od přijatelných a vyloženě špatných, ovšem nikoliv pouze na základě technických parametrů, ale také z hlediska přínosu a implikací pro podnikání dané firmy.

    Je starou známou pravdou, že různé firmy mají odlišné přístupy, např. ING používá decentralizovaný model, kde každá divize a dceřiná společnost má své vlastní aktivity, nicméně existuje jedno oddělení a jeden ředitel, který má na starosti koordinaci všech aktivit a kterému reportuje odpovědná osoba z každé divize. Naopak např. Deutche Bank používá více centralizovaný přístup. Já osobně se přikláním spíše k centralizovanému přístupu, především z následujících dvou důvodů:
    - nedostatek kvalifikovaných lidí: i pro velké mezinárodní firmy jsou špičkový lidé drahou záležitostí, tudíž je nemůžete mít na každé pobočce
    - praktická nemožnost efektivní koordinace aktivit na více místech najednou

2. Dokumentujte záměr a přínosy implementace
    Před jakoukoliv diskusí o financích chtějte znát záměr a přínosy implementace. Ať se vám bude někdo dušovat, že to co chce udělat je levné a možná je daný software i zadarmo, nikdy to tak levné nebude, aby jste si mohli dovolit dělat věci, které pro vaše podnikání nemají prokazatelně pozitivní efekt. Pokud jsou zřejmé přínosy a dotyčný je schopen je vyčíslit či alespoň vyjmenovat a něčím podložit, pak to ani zadarmo být nemusí.

    Nenechte se ošálit technickým slangem, děláte business, nevyrábíte počítače nebo software, takže vás technické detaily v průběhu úvah o smysluplnosti projektu nemusejí zajímat (o tuto oblast se vždy s úspěchem starali finanční ředitelé).

3. Stanovte si měřitelné cíle a hodnoťte podle nich
    V případě, že už se rozhodnete do nějakého projektu investovat, ať již finance nebo čas vašich zaměstnanců nebo obojí, musí být již na začátku jasné, jaký má být výsledek a jak se bude měřit. Vše se dá při troše dobré vůle změřit a při výši celkových výdajů na IT/IS by to měla být samozřejmost. Pokud někdo tvrdí, že to nejde, nemá většinou pravdu. Věřte, že měřit a hodnotit se vyplatí i za cenu vyšších počátečních nákladů.

4. Nenechte se přesvědčit pouze pro interní cestu
    Zažil jsem několik firem, které se nechaly interním IT oddělením přesvědčit o tom, že oni sami umí všechno nejlépe. Až na vyjímky to není ta správná cesta. Opět je tu problém kvalifikovaných lidí a jejich vytížení. Tato cesta, i když je často preferovaná velkými společnostmi, je velmi drahá.

    Žádná firma v sobě nekoncentruje všechno dobré. Scénář bývá následující: firma si nebyla jistá co to je ten e-business a k čemu by mohl být internet dobrý, a svěřila veškeré aktivity v této oblasti do rukou interního IT (to se o ně také hrdě hlásilo, již z podstaty věci a z důvodu růstu své vlastní důležitosti). IT odd. tedy vytvořilo první webovské stránky, začalo je spravovat a jak se rozrůstaly stránky, tak se rozrůstalo interní IT. Ovšem v dobách dramatického přechodu směrem k online médiím to nestačilo a začala se prodlužovat doba aktualizace, reakce na problémy a nezbýval čas na vymýšlení nového, protože všechen čas pohlcovala údržba starého. Začaly se zpožďovat plánované integrační snahy (propojení interních systému s webovským rozhraním) a zvyšování interaktivity webu. Klesá všeobecně přidaná hodnota webu, kde klientům již statické informace (staré měsíc) dávno nestačí, chtějí víc! Firma získává pošramocený image v této oblasti, musí draze zaplatit za jeho změnu (PR agentury a reklamní kampaň) i za odstranění vzniklých nedostatků (specializované firmy zvučných jmen a další lidé do interního IT).

5. Nevěřte nikomu, že má pro vás hotové řešení (čili ani pouze externí cesta není to pravé)
    To je už možná i zbytečné opakovat, ale pro jistotu. Neexistuje ideální řešení, které k vám někdo z venku přinese a zasadí ho. Ono pak během měsíce vyroste a vy se s ním za další měsíc naučíte zacházet a bude to.

    Jakákoliv implementace a úpravy na vaše podmínky vyžadují vaší aktivní a “kvalifikovanou” spolupráci. Tzn. že vy sami musíte vědět co chcete, jak to chcete a v nejlepším případě také, proč to tak chcete. Nenechávejte nic náhodě a nenechte se přesvědčit, že máte věci dělat složitěji než dosud jen proto, že to nový systém jinak neumožňuje. Není to totiž téměř nikdy pravda, dnešní systémy se dají nastavit a upravit všemi směry. Pokud vám někdo tvrdí, že to jinak nejde, zeptejte se raději ještě někde jinde a případně poproste nezávislého odborníka o analýzu vašeho způsobu “dělání” dané věci, možná zjistíte, že se to dá dělat všechno snadněji a systém to bude najednou také umět bez dlouhých a drahých úprav!
Tak to bychom měli první polovinu z oné desítky (nej)důležitějších bodů, na které by jste neměli v procesu vaší e-transformace zapomenout. Týkala se především organizačních záležitostí a používání základní podnikatelské logiky na všechny oblasti podnikání stejně. Příště se podíváme na zbývajících pět, které se již více týkají přímo řízení technologických projektů. Budou to tedy následující body:
    6. Nenechte si vnutit “nejlepší technologie”
    7. Snažte se omezit počet systémů ve firmě
    8. Testujte na malém vzorku firmy, teprve potom implementujte a předělejte vše
    9. Nebojte se kombinovat znalosti více firem
    10. Uvažujte o success-fee (bonusu za dobře vykonanou práci)

Nashledanou příště!

Petr Palán
petr.palan@e-komerce.cz



Copyright © e-komerce.cz