Spotrebak.cz - sponzor E-komerce
 Sponzoři 
 Hledání 
 Reklama 
 Diskuze 
 Bez komentáře 
Reklama
Užitečné informace pro kutily.

DOT-COM versus NOT-COM

V pátečním vydání(11.5.2001) Hospodářských novin jsem si přečetl článek o neochotě švýcarských bank vejít do světa on-line bankovnictví. Zamyšlení nad zdánlivě dvěma protipólnými světy - internetové podnikání versus ne-internetové podnikání.

Ne všechno je on-line

Po přečtení článku od zvláštního zpravodaje Hospodářských novin Martina Jaroše, s názvem “Nejlepší banky ve Švýcarsku se chlubí : My jsme Not-Com.”, jsem ovšem vůbec neměl pocit, že by se jednalo o nějaké zpátečnictví. Ba naopak. O co tedy ve stručnosti šlo? Článek se zabýval těmi nejlepšími a tedy i nejdražšími bankovními ústavy v této Alpské zemi. Většina těchto ústavů spravuje konta nejbohatších lidí na této planetě. Částky na kontech těchto ústavů se pohybují v průměru kolem 1,5 miliónů franků. Například bankovní dům UEB Switzerland požaduje po svých klientech složit minimální částku odpovídající hodnotě 11 mil. Kč. Potom se ovšem nelze divit klientům těchto ústavů, že možnost řídit své konto pomocí počítače nebo telefonu v nich vyvolává pocit indiskrétnosti a ztrátu soukromí. Většina klientů těchto bank ovšem nepotřebuje rychlé převody peněz nebo ušetřit čas čekáním u přepážkách. Neboť peníze jim spravuje buď jejich tajemník anebo osobní bankéř daného finančního ústavu, fronty v těchto bankách stěží najdete a přiznejme si od srdce, kdo by občas nechtěl přijít do banky, kde by s k němu chovali jako ke králi.

Buďme střízlivý

Naše zamyšlení však nyní nasměrujme na další oblasti lidského života. Je opravdu všude třeba ona rychlost informace a její kvantita. Před lety se například podnik Brněnské veletrhy a výstavy (tenkrát ještě firma bez zahraniční účasti) pokoušel vytvořit virtuální model svého výstaviště (pomocí VRML jazyka). Návštěvník by měl možnost procházet výstavními pavilóny a zastavovat se u jednotlivých stánků vystavovatelů. Zatím zůstalo jen u představ. Jsou věci, které nejdou nahradit. Lidský kontakt, vzájemný rozhovor u kulatého stolu či potřesení rukou.

Ten dělá to a ten zas tohle

Tak se zpívá ve filmovém příběhu o Golemovi. My tedy dělejme to, na co stačíme. A nebudujme dům na písku. Nepřeceňujme možnosti internetu a nepodceňujme stálost našeho ne-virtuálního světa. Jak se asi cítí zákazník nakupující ve virtuálním obchodě, když za adresou firmy se skrývá jen jakýsi PO BOX? Co byste řekli firmě, nabízející služby pouze přes webové rozhraní, když naleznete pod hlavičkou kontakt pouze telefon, jež zvedá manželka daného podnikatele? Co potencionálního zákazníka nejvíce uklidní ? Co ho přesvědčí, že webové rozhraní je to pravé?

· Buďte vždy fyzicky na příjmu. V dnešní době mobilní komunikace by to neměl být problém Jedno nebo dvě mobilní telefonní čísla by mohli pro začátek stačit. Až se firma rozjede přidejte zelenou nebo alespoň modrou linku. O možnosti zasílat dotazy a připomínky přes formulář či povídat si z prodejcem přes ICQ ani nemluvě.

· Jestliže prodáváte zboží zkuste mít alespoň malou prodejnu. Nikdy nevíte, zda-li se zákazník nepřijde podívat, co že se to skrývá za vaší adresou. Byť i sebemenší obchůdek, kde si může příjemně a odborně popovídat s prodavačem ho určitě přesvědčí.

· Buďte laskaví. Říkáte samozřejmost, no dobrá. Grafika a navigace “user friendly”. Styl písma i volba oslovení jsou velice důležitá pro dobrý pocit.

· Zlatá střední cesta a všeho moc škodí jsou hesla pro každého z nás.
Autor: Martin Žalmánek
Datum: 18. května 2001



 Profil autora  

Martin Žalmánek

Student ekonomie a managementu na MZLU v Brně
CEO a zakladatel or2be.cz


 Sdílet článek  
Facebook Facebook   Jagg Jagg.cz   Linkuj Linkuj.cz  
 Seznam komentářů  
Vypsat
Od
Téma
Datum

Robert Hudymac
Absence fyzického kontaktu není vždy nevýhodou
31.05.2001 15:35