Spotrebak.cz - sponzor E-komerce
 Sponzoři 
 Hledání 
 Newsletter 
 Reklama 
 Diskuze 
 Bez komentáře 
Vše pro váš digitální fotoaparát!

Obcházejí internetové aukce zákon?

V poslední době se v různých periodikách objevují tvrzení, že provozovatelé internetových aukcí obcházejí nebo snad dokonce porušují zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Obzvláštní aktivitu v tomto směru vyvíjí předseda České asociace dražebníků pan Miroslav Oliva, který na toto téma publikoval několik článků.

V rozhovoru pro letošní šesté číslo časopisu Lobby například uvádí, že "internetové dražby jsou jejich organizátory často nazývány aukcemi s úmyslem obcházet zákon o veřejných dražbách a tvářit se, že tento zákon vůbec neexistuje" a dále "je tedy více než logické, že dalším tématem novelizace by měla být možnost internetové dražby či aukce při zákonem stanovených podmínkách."

Co tím pan Oliva sleduje a jak to vlastně s internetovými aukcemi je? Obcházejí jejich provozovatelé zákon? Zkusme opustit sféry lobbyistů a zamyslet se nad touto otázkou poněkud méně ideologicky, bez zbytečného zabíhání do právnických kliček.

Zákon o veřejných dražbách (ZVD) byl Parlamentem České republiky schválen před více než dvěma roky jako reakce na nutnost urychleně řešit pohledávky za zástavními dlužníky v řádech stovek miliard korun, jež se nahromadily v důsledku nesplácení úvěrů v bankovním sektoru. Účelem zákona bylo především vytvořit transparentní podmínky pro stanovení reálné tržní hodnoty těchto pohledávek a jiných aktiv, u nichž se dala předpokládat určitá "náchylnost" k umělému podhodnocování. Zákon také reagoval na nepříliš košer praktiky některých organizátorů dražeb a stanovil poměrně přísné podmínky pro výkon této funkce a vlastní průběh dražeb. Nejdůležitější změny, které zákon přinesl, ale vycházely z jeho primární funkce - urychlit a zprůhlednit prodej zastavených aktiv, především nemovitostí. Proto například výrazně zjednodušuje proces jejich nabytí kupujícím - vlastnické právo k předmětu dražby přechází za stanovených podmínek na nabyvatele úkonem licitátora spočívajícím v klepnutí kladívkem. To sice platí pro věci movité i nemovité, ale praktický význam se projeví především u nemovitostí, kde je režim nabytí vlastnického práva v případě klasické kupní smlouvy daleko složitější a vyžaduje provedení dalších právních úkonů. Zákon o veřejných dražbách samozřejmě obsahuje řadu dalších důležitých ustanovení, například o tzv. dražební jistotě sloužící k zajištění budoucích závazků účastníků dražby a další, ale pro ilustraci zásadního omylu v úvahách kritiků internetových aukcí postačí výše uvedený princip přechodu vlastnického práva.

Co jsou tak zvané internetové aukce? Stručně řečeno se jedná o využití souboru programových prostředků umožňujících v prostředí internetu uživateli veřejně nabízet k prodeji či poptávat širokou škálu předmětů či služeb a pomocí porovnání jednotlivých nabídek na základě zadaných algoritmů automaticky vyhodnocovat nejlepší z nich. Základním a nejvýznamnějším rozdílem oproti veřejným dražbám z hlediska práva je skutečnost, že ukončení aukce nepředstavuje žádný právní úkon, čili "vydražitele" ani "navrhovatele" k ničemu nezavazuje. Provozovatelé internetových aukcí (v České republice především vatera.cz a aukční server společnosti Computer Press) tedy nemají k dispozici žádný právní nástroj, který by vítěze aukce přiměl předmět aukce skutečně koupit nebo naopak uživatele, který předmět prostřednictvím systému nabídl, jej "vydražiteli" prodat . Provozovatel internetové aukce jedná na základě zprostředkovatelské smlouvy, kterou se zavazuje obstarat - ať už bezúplatně nebo za smluvenou odměnu - možnost uzavření smlouvy mezi zájemci o prodej a koupi. Vlastní uzavření smlouvy (jež mimochodem ještě nemusí znamenat převod vlastnického práva) je pouze na potenciálním prodávajícím a kupujícím. I laikovi je zřejmé, že se jedná o zcela jiný právní režim než v případě veřejných dražeb podle ZVD. Občanský ani obchodní zákoník v ustanoveních týkajících se zprostředkovatelské smlouvy nijak neupravují způsob tvorby ceny. Ten je podle zákona o cenách předmětem dohody mezi jednotlivými stranami kupní smlouvy. Nelze tedy na základě skutečnosti, že se během procesu vyhledávání zájemce a určení nejlepší tržní ceny používá jako jedna z metod i algoritmus dynamické tvorby ceny a terminologie připomínající některé prvky ZVD, dovozovat nějaké "obcházení" tohoto zákona.

Dražebníci podle ZVD mají navíc tu výhodu, že mohou při zmaření dražby vydražitelem použít složenou dražební jistotu k úhradě nákladů dražby, do nichž samozřejmě není problém zahrnout "přiměřené odškodné", což paradoxně může zmařenou dražbu učinit poměrně výnosnou formou aukce. Provozovatel internetových aukcí naproti tomu z neuskutečněné transakce nemá žádné příjmy a vítěz aukce nemůže být při neuzavření transakce nijak sankcionován.

Jaký je závěr? Provozovatelé internetových aukcí tím, že používají podobnou terminologii, rozhodně neporušují ani neobcházejí zákon o veřejných dražbách. Není v žádném případě nutné, ba ani žádoucí, vytvářet nějakou zvláštní právní úpravu, neboť tato oblast podnikání je dostatečně upravena občanským a obchodním zákoníkem v části věnované zprostředkovatelské smlouvě.

Pan Oliva a Česká asociace dražebníků se z pochopitelných důvodů snaží vtěsnat internetové aukce "pod křídla" zákona o veřejných dražbách. Zisky největšího provozovatele internetových aukcí, společnosti eBay, jsou jistě lákavou vidinou - a samozřejmě také potenciální hrozbou - i pro tuzemské dražebníky. Hlasy volající po větší legislativní regulaci internetových aukcí ale zapomínají na to, že úspěch serveru eBay pramení především z perfektního využití svobodného podnikatelského prostředí a účinné samoregulace. Ta na nedeformovaném trhu funguje daleko lépe, než je schopen zajistit sebedokonalejší zákon. Na druhou stranu je ovšem pravdou, že ZVD je potřeba upravit tak, aby dražebníkům umožnil ve větší míře využívat moderních technologií a především internetu k provádění veřejných dražeb podle ZVD jako vhodného doplňku ke klasickým dražbám v kamenných aukčních síních. V žádném případě však nelze připustit, aby se v zájmu této úzké lobbyistické skupiny omezila možnost provozování internetových aukcí jakožto alternativy klasických inzertních serverů.
Autor: Petr Kedzior
Datum: 11. července 2002



 Profil autora  

Petr Kedzior

Autor je manažer aukčního serveru Vatera pro Českou republiku.


 Sdílet článek  
Facebook Facebook   Jagg Jagg.cz   Linkuj Linkuj.cz