Spotrebak.cz - sponzor E-komerce
 Sponzoři 
 Hledání 
 Reklama 
 Diskuze 
 Bez komentáře 
Reklama
Užitečné informace pro kutily.

Jak hodnotíte tzv. "Zelenou knihu o elektronickém obchodu"?


Jaroslav Winter

prezident sdružení BMI (březen měsíc internetu), publicista, spoluautor přílohy ZK
Témat k zamyšlení a rozebrání jsem v ní objevil (případně i postrádal) víc než dost.


Zelená kniha o elektronickém obchodu má poměrně dlouhou historii, vznikala s přestávkami a na její tvorbě se více či méně podílelo několik týmů. Jinak si ji představovali ti, co stáli u jejího zrodu či v jednotlivých fázích, jiné byly představy těch, kteří jí dali současnou podobu. Myslím, že je to na ní trochu znát. Vznikla tak kniha spíše pestrobarevná, ani čistě zelená, ani bílá.

Bylo by možné jistě na ní najít mnohé výstižné a cenné pasáže, stejně jako další, které si říkají o kritiku. Za hlavní nedostatek však pokládám, že nezbylo (alespoň v této fázi) dostatek času na odbornou diskusi o ní. Přitom například členové Českého fóra pro informační společnost, mezi které patřím, byli před časem požádáni, aby se aktivně zapojili do přípravy Zelené knihy. Předpokládalo se, že při tom bude použita Delfská metoda. Už jsme absolvovali první předběžnou instruktáž, jak se bude postupovat, pak však k tomu vůbec nedošlo. Nakonec jsem jako předseda pracovní skupiny Elektronický obchod Českého fóra pro informační společnost obdržel první verzi Zelené knihy určenou pro veřejnost s tím, že svoje připomínky k ní máme zaslat zpět do tří dnů. A to je pro tak závažný dokument naprosto nedostatečná doba.

Takže jsme se omezili především na rozbor kapitoly týkající se telekomunikací, která nám ve své hodnotící části připadala neoprávněně příliš optimistická. Respektive námitky, které zpracoval člen naší pracovní skupiny Jiří Peterka, jsme postoupili dále, aniž bychom nad nimi mohli společně diskutovat a popřípadě je doplnit. Stejně tak nezbyl čas na společné projednání některých námětů.

Kupříkladu z řady výzkumů vyplývá, že největší překážkou elektronického obchodu mezi podniky je neznalost informačních technologií a Internetu. Ve výzkumu, který pro TELE2 a BMI sdružení provádí v těchto měsících postupně v osmi krajích společnost DEMA, tak odpověděli zatím všude představitelé nejméně 30 procent malých a středních firem. Dalších 20 procent pokládá za druhou největší překážku vlastní neznalost konkrétních přínosů elektronického obchodu. Z toho vyplývá, že osvěta bude muset sehrát v této oblasti klíčovou roli. Jakou podobu by však měla mít? Měl by se zde angažovat nějak také stát? Ve světě na to jdou různě. Máme si vzít z někoho příklad, nebo jít vlastní cestou? Pokud ano, jakou? Anebo zkombinovat více metod? Jen jedna sféra – a kolik otázek se rojí a čeká na odpovědi.

Anebo další příklad, který se týká e-governmentu. Postrádali jsme v Zelené knize pasáž, která by upozornila na to, že orgány veřejné správy jako celek jsou obrovským obchodním partnerem ekonomické sféry. Udává se, že výdaje administrativy v EU dosahují v průměru asi 13 procent HDP, ve výdajích v oblasti ICT rovněž asi 13 procent. Tedy přes jednu sedminu HDP a jednu sedminu nákladů na ICT. Zkušenosti ukazují, že nejrychlejších ekonomických přínosů dosahuje e-government v oblasti e-procurementu. Například ve Velké Británii se již ušetřilo na elektronickém zabezpečování vládních materiálních potřeb 100 milionů liber.

O tom se v u nás téměř nemluví. Stejně zůstal stranou pozornosti pilotní projekt elektronického tržiště GeM, který představil na letošním Invexu a prakticky vyzkoušel ÚVIS. Při něm se potvrdilo, že nezanedbatelné úspory jsou reálné také v našich podmínkách.

Proč tedy se nezmínit v Zelené knize také o této záležitosti? Přitom na několika místech v ní je správně uvedeno, že jedním z důležitých nástrojů vlády je poskytnutí příkladu – zavedením principů elektronického obchodování do agend veřejné správy, kde mohou být efektivně využity. Doporučili jsme proto přidat do Zelené knihy požadavek, aby státní orgány využívaly k nákupu elektronická tržiště. Jak ale toho dosáhnout, cestou pozitivního příkladu, pomocí přímých či nepřímých nástrojů? Opět téma k širší diskusi.

V úvodu jsem se zmínil, že na současné podobě Zelené knihy lze najít řadu pozitivních rysů i nedostatků. Mnohem důležitější než zabývat se jejím hodnocením mi nyní připadá vytvořit dostatečný prostor pro to, aby se stala základem pro odbornou diskusi, k jejímž výsledkům pak bude přihlédnuto při zpracování dalších verzí ať už Zelené, nebo Bílé knihy o elektronickém obchodu. Témat k zamyšlení a rozebrání jsem v ní objevil (případně i postrádal) víc než dost. Na druhou stranu to ovšem znamená, že této příležitosti také potenciální kritici využijí.



Vladimír Smejkal

Expert na právo v IT, spoluautor zákona o elektronickém podpisu.
Zelenou knihou jsem velmi zklamán: po dlouhé práci hora porodila myš.



Zelenou knihou jsem velmi zklamán: po dlouhé práci hora porodila myš. Je to neutříděné nakupení jistých informací, nikoliv dokument, který by mohl sloužit k nějakému využití, jak vládou, tak podnikateli.

Postrádám řadu chybějících aspektů i celkový "tah na branku" - jasné závěry a doporučení. Podle mého názoru je to především nezvládnuté koncepčně a manažersky, protože část příspěvků by se použít dala.




Jiří Peterka

Nezávislý publicista
Důležité je, co a jak bude obsaženo ve výsledném dokumentu, ve který diskuse započatá Zelenou knihou vyústí.



Považuji za nezbytné hodnotit Zelenou knihu o elektronickém obchodu v kontextu toho, jaký je statut tohoto dokumentu a zejména jeho vztah k diskusi o celé problematice. Vycházím přitom z předpokladu, že náš stát chce konzultovat svůj postup v této oblasti se zainteresovanou veřejností, a ne jej "upéci" zcela sám, někde pod pokličkou. Vždyť jde o oblast značně mladou, kde ještě neexistují žádná definitivní řešení a ustálené vztahy, ale naopak nesmírné množství otevřených problémů, jejichž řešení je třeba teprve najít.

Pokud je Zelená kniha míněna jako "vstupní materiál" do diskuse s privátním sektorem a celou širší veřejností, tato diskuse bude skutečně následovat, někdo ji bude řídit a vyhodnocovat a vznikne z ní konkrétní výstup který se teprve bude naplňovat, pak shledávám stávající verzi Zelené knihy dobře použitelnou. Určitou roztříštěnost, neprovázanost, poměrně široký záběr a naopak malou "hloubku" (např. absenci konkrétních analýz, nahrazených prostým konstatováním či pouhým názorem) neshledávám býti na závadu u dokumentu, který má rozproudit diskusi a naznačit možná řešení. Důležité je, co a jak bude obsaženo ve výsledném dokumentu, ve který diskuse započatá Zelenou knihou vyústí (a je jedno zde výsledný dokument bude nazván Bílou knihou nebo třeba Analytickou zprávou).

Pokud by ale již tato Zelená kniha měla být finálním koncepčním dokumentem a završením diskuse s veřejností, pak bych musel protestoval jednak proti tomu, že tato diskuse vůbec neproběhla (uskutečnilo se jen připomínkování, na které byly 3 dny), a jednak proti samotnému obsahu Zelené knihy - zde bych její roztříštěnost, mělkost i mnohé věcné závěry (které by byly na větší diskusi) považoval za neadekvátní.



Související články


Celý archiv názorů >>