David Kozák, 16. března 2010, e-komerce.cz
Celkem 46 poslanců Občanské demokratiské strany a Strany zelených se podepsalo pod ústavní stížnost proti automatickému uchovávání záznamů o elektronické komunikaci občanů České republiky. Stížnost, kterou připravila nevládní organizace Iuridicum Remedium byla k soudu odeslána v pátek 12. března 2010. Důvodem k podání je podle poslance Marka Bendy to, že ze zákona, který měl původně sloužit především pro boj s terorismem, se stala rutinní pomůcka policejní práce, což dle stěžovatelů neodpovídá záměru zákonodárců.
"Stejně jako si policie napíše do výpisu z evidence obyvatelstva, kde bydlíte, tak si zřejmě poměrně často napíše také o to, s kým jste telefonoval. Není to dobře," poznamenal Benda k důvodům stížnosti podle serveru FinančníNoviny.cz.
Informace o elektronických komunikacích se v ČR ukládají od roku 2005. Na základě zákona, který vychází ze směrnic Evropské unie, musí operátoři po dobu 6 měsíců uchovávat záznamy o elektronické poště, navštívených internetových stránkách, telefonních hovorech i textových zprávách. Policie přitom podle Marka Bendy žádá o tisíce až desetitisíce záznamů měsíčně. Záznamy přitom poskytují poměrně dost informací - mj. místo, odkud sledovaná osoba hovor realizovala.
Poslanec také připomněl, že v nedávných dnech sněmovna projednávala novelu zákona o elektronických komunikacích. Ta by údajně mohla zpřístupnit tyto údaje také civilní kontrarozvědce. Někteří poslanci přitom navrhovali i možnost, aby k nim měli přístup také vojenští zpravodajci. "Jakmile se tahle možnost vytvoří, okamžitě po ní začnou sahat nejen policejní, ale i další služby, které by jí rády využily. A tady bychom ty mantinely chtěli nastavit," dodal Benda.
Pokud soud stížnost podpoří, měl by pro tato citlivá data nastat stejný režim jako pro odposlechy telefonního hovoru. Mohou být používány pouze u nejzávažnějších trestných činů a pod dohledem justičních orgánů - státního zastupitelství, nebo soudu.
Podobný spor proběhl nedávno v Německu, přičemž tamní Ústavní soud rozhodl, že příslušná evropská směrnice sice není v rozporu s německým ústavním pořádkem, ale kontrola přesto musí být přísnější. To však není jediný případ. Dosud platná právní úprava byla ústavním způsobem zrušena také v Bulharsku a Rumunsku.
David Kozák