Přemysl Vok, 16. února 1999, e-komerce.cz
Když jsem se pustil do prvních řádek tohoto seriálu, netušil jsem, že toto číslo bude tak vysoké. Pořád ještě doufám, že podíl skutečných internetových obchodů s časem vzroste. 35 obchodů netvoří reprezentativní vzorek, protože jen na Seznamu je registrováno 225 odkazů na internetové obchody. Znamená to, že jsme zatím navštívili pouze 15% z nich. Přesto se mi stále honí hlavou proč je toto číslo tak vysoké.
Chyby, kterých se autoři dopustili
Podívám-li se na všechny navštívené obchody, je zarážející, jak časté jsou ty nejzákladnější chyby: absence popisů Jak nakupovat, Platební a dodací podmínky, úplná adresa prodávajícího včetně IČO, DIČ, telefonu, nedostatečný popis zboží, chybějící ceny, neexistence aplikace, která by byla schopna spočítat výslednou cenu, vyčíslit DPH, připočítat cenu v závislosti na zvoleném typu dopravy atd. Tyto chyby jsou podle mého názoru neomluvitelné a ukazují na základní neznalost pravidel v obchodě.
Druhou kategorií jsou chyby v jistém smyslu omluvitelné. Grafické zpracování je věcí názoru, faktem však je, že většina navštívených obchodů grafika v realizačním týmu neměla. Budiž, je to jejich věc. Dalším, často viděným nedostatkem, je nesmyslné až chaotické uspořádání nabízeného zboží a nesnadný přístup k němu. Svědčí to o nedostatečné pozornosti, která byla této problematice věnována.
Důvody?
Osobně jako hlavní důvod současného neutěšeného stavu vidím ve zkreslených představách autorů a naprosto nedostatečných investicích. Jestli si někdo z vás myslí, že obchod jako je amazon.com (http://www.amazon.com ) nebo české Vltava (http://www.vltava.cz), shop.cz (http://www.shop.cz), Autocont ( http://shop.autocont.cz) nebo Spotřebák (http:// www.spotrebak.cz) vybuduje za pár korun, je načase ho vyvést z omylu. Jestliže vás lákají čísla, o kterých píše Jirka Hlavenka ve svém článku Tajná čísla o internetových obchodech u nás (http://zive.cpress.cz/r-art.asp?id=4292), pak musíte počítat s investicí v řádu stovek tisíc korun. A další desítky až stovky tisíc korun spolknou roční náklady na provoz takového obchodu. Zdaleka to totiž není jen server, připojení a aplikace. Nejdražší na celém projektu bývá lidská práce ! Kolik lidí se musí starat o databázi 51 tisíc titulů, které nabízí Vltava?Kolik se jich stará o databázi shop.cz, kde je údajně 35 tisíc položek? Jak velký tým zaměstnává Autocont a jak často musí měnit ceny na spotrebak.cz, nechtějí-li při tak nízkých cenách v době kurzovních výkyvů prodělat?
Můžete sice namítnout, že existují jednoduché a hlavně levné varianty. Nabízí je například firma Casablanca INT (http://www.casablanca.cz ), s jejíž aplikací Virtual Market jsme se setkali dokonce několikrát, nebo firma ZONER software v projektu inShop ( http://www.inshop.cz), ale i Software 602 (http://www.sw602.cz) s produktem 602WebCatalog. Ve všech případech firmy lákají zákazníky na nízké pořizovací náklady. Netvrdím, že tato řešení jsou nepoužitelná nebo špatná. Tyto firmy ale záměrně nehovoří o tom, jak dlouhá a trnitá cesta vede k vybudování pořádného internetového obchodu. A ještě jeden drobný argument, ani jeden špičkový český internetový obchod neběží na levné krabicové aplikaci.
A tak než se rozhodnete otevřít si také internetový obchod, přemýšlejte. Pečlivě vše naplánujte, proberte s několika odborníky, případně požádejte o radu autory některého z úspěšných obchodů. Pak si sedněte a počítejte. Nejen náklady na pořízení, ale také náklady na provoz, náklady na lidskou práci. Počítejte s reklamou a zjistěte si, co stojí. Čísla, která vám vyjdou pro jistotu zvedněte o 50%. Jestli se vám výsledné číslo zdá velké, zapomeňte na to, že by jste někdy byli majiteli obchodu jako je např. Vltava.
Přemysl Vok