Reklama

Teleworking, aneb proč nechodit do kanceláře

Pouhých 20% respondentů nedávného průzkumu, který pro Sdružení pro informační společnost (SPIS) realizovala agentura DEMA, má povědomí o možnosti pracovat z domova. Tento výsledek je alarmující, zvláště když si uvědomíme, že v zemích Evropské unie tímto způsobem pracuje více než 6% pracujících.

Teleworking, neboli práce z domova, je lákavou příležitostí asi pro většinu zaměstnanců. Mít možnost svůj pracovní styl dokonale přizpůsobit svým pocitům a potřebám a navíc i potřebám rodiny, to láká každého. Na druhou stranu práce z domova s sebou přináší i problémy vyplývající z pocitu osamělosti a radikální změny pracovních návyků.

Pevná vůle je nutností

Možnost pracovat až tři dny v týdnu z domova by asi lákala každého. Přitom k tomu není třeba splnit zase až tak moc předpokladů. Takový teleworker musí hlavně mít k dispozici vhodný počítač a zabezpečené připojení k Internetu, resp. k podnikovému intranetu (v případě, že bydlí ve stejném místě a spojení je možné realizovat přímo - např. bezdrátově). Jenže…

Na univerzitě v Trieru nedávno vznikl zajímavý výzkum, jehož se zúčastnilo 277 lidí ze 70 různých firem, kteří pracují hlavně z domova (tj. do kanceláře, resp. do firmy docházejí minimálně 2 dny z týdne). Výsledky tohoto výzkumu přitom ukázaly několik velmi zajímavých a dá se říci, že pro mnohé i překvapivých zjištění.

A co, že výzkum ukázal? Za prvé, teleworkeři často pracují pod velkým tlakem. Kupodivu tento tlak nevytvářejí jejich nadřízení, ale oni sami - kladou na sebe totiž příliš velké nároky, spojené s obavou, aby nezklamali důvěru svého šéfa. Za druhé, ze stejného důvodu teleworkeři také pracují déle, než ti zaměstnanci, kteří denně docházejí do kanceláře. A za třetí, aby dokázali - podle svého názoru - ideálně naplnit představu svých nadřízených, strnule dodržují svůj pravidelný denní režim. Tím pádem nejen, že nevyužívají de facto zcela volnou pracovní dobu, ale naopak pravidelnost dodržují výrazněji, než kdyby docházeli každý den do firmy.

Další, ne zrovna povzbuzující zprávou je to, že téměř 20% dotázaných se cítí při práci osaměle, resp. má pocit vyloučení z kolektivu.

Přes všechna zjištěná negativa je však celkové hodnocení teleworkingu z pohledu zaměstnanců pozitivní: pouhých 5% z nich svého rozhodnutí pracovat z domova lituje. Dalším 55% dotázaných je jedno, kde pracují a celých 40% z nich by se do kanceláře vrátit nechtělo.

Ideální formou teleworkingu podle výzkumu je ta, kdy pracovník minimálně 2 dny v týdnu tráví ve firmě. Jak totiž účastníci upozorňují, zaměstnanec musí být neustále v centru dění a k tomu je nutná nejen občasná "návštěva" firmy, ale i další telefonický a mailový kontakt.

Přínos teleworkingu

Přestože jsem se zatím zmiňoval pouze o výhodách, které může teleworking nabídnout zaměstnancům, jeho možný efekt pro firmy je rovněž velice zajímavý. Tím, že firma část svých zaměstnanců "přesune" do jejich domácích kanceláří, může totiž velice radikálně snížit náklady spojené s drahým pronájmem kancelářských prostor. Navíc - jak vyplývá z výše uvedeného výzkumu - teleworkeři jsou většinou výkonnější, než zaměstnanci, kteří pracují celý týden ve firmě.

Pro příklady ostatně není třeba chodit nikam daleko. I já sám jsem dokonalým příkladem teleworkera, snad jen s tím rozdílem, že nemám jednoho partnera, ale mám jich více. V každém případě se však vydavatel tohoto serveru nemusí zabývat tím, zda má moje kancelář vhodné parametry či vybavení a pro mě pak tato forma spolupráce přináší hlavně svobodu. Dělám prostě jen tehdy, když chci.

Teleworking a společnost

Velice zajímavý názor související s teleworkingem vyslovil americký sociolog a manažerský konzultant William Bridges. Ten totiž tvrdí, že teleworking natolik zefektivní práci, že se zhruba dvojnásobně zvýší nezaměstnanost. To je samozřejmě myšlenka poměrně radikální, leč jak se zdá, není úplně zcestná. Ostatně i v tomto článku jsem se už několikrát zmínil o tom, že většina teleworkerů pracuje více, než kdyby denně docházeli do kanceláře a navíc - zcela pochopitelně - i efektivněji. Pracují totiž tehdy, kdy jsou nejvýkonnější.

Bohužel, riziko tak radikálního zvýšení nezaměstnanosti by asi leckterou vládu donutilo zakročit. Nedovedu si sice představit způsob, jak by onen "zásah" vypadal, ale o tom, že v krizi dokáže leckterý politik vyplodit velmi zajímavý a často zcela nepochopitelný záměr se můžeme přesvědčovat v praxi téměř denně.

Na druhou stranu populace stárne a stále jasněji se rýsuje riziko, že počet pracujících lidí poklesne natolik, že "neuživí" sociální systém. Pokud by tedy byl Bridgesův názor správný, byl by teleworking naopak vítaným nástrojem, který by politikům a samozřejmě také občanům "vytrhl trn z paty".

Podle sociologů ale bude mít rozvoj teleworkingu pozitivní dopad na celou společnost. Život by se totiž podle některých odborníků mohl vrátit "ke kořenům" - přenést zpět do rodiny. Lidé už nebudou muset každý den cestovat do města za prací a díky Internetu by se tak život mohl paradoxně vrátit do podoby před průmyslovou revolucí, kdy lidé trávili většinu času v bezprostřední blízkosti svého domova. A podle sociologů by tato změna měla na společnost působit pozitivně.

Teleworking u nás

Jak jsem se už zmínil, teleworking v určité podobě funguje i u nás. Samozřejmě, fungoval už vlastně od nepaměti - vždyť například různí umělci - ať už malíři, sochaři a nebo spisovatelé - pracovali běžně doma, nebo ve svých ateliérech. Ovšem současný rozsah práce z domova je díky Internetu mnohem větší.

Na teleworking byl také zaměřen nedávno realizovaný průzkum agentury DEMA, který si zadalo Sdružení pro informační společnost (SPIS). Jak jsem uvedl už v úvodu, asi nejzajímavějším poznatkem byl velmi nízký počet lidí, kteří mají povědomí o možnostech, které práce z domova nabízí. Na ostatní otázky však respondenti reagovali již mnohem jistěji - 69% z nich vyjádřilo své přesvědčení, že práce z domova by mohla být řešením pro lidi, kteří nechtějí či nemohou dojíždět do práce. Navíc, podle 86% dotázaných, by byl teleworking řešením pro zdravotně postižené. Výrazně nadpoloviční počet respondentů také vyjádřil názor, že teleworking by mohl být řešením pro obyvatele bydlící na venkově (65%), resp. pro obyvatele regionů s nedostatkem pracovních příležitostí (67%).

Bohužel, podle prezidentky SPIS Jitky Pavlonové, brání většímu uplatnění práce z domova nevyhovující legislativa.

Teleworking není pro každého

Je jasné, že teleworking není v žádném případě vhodný pro každého. Zejména pro manuálně pracující je možnost pracovat z domova téměř nerealizovatelným snem, stejně jako pro lidi závislé na fyzické přítomnosti na pracovišti (například chirurg by se asi prací z domova neuživil - tedy pokud by chtěl zůstat u své profese). Přesto celou řadu aktivit je naopak možná "na dálku" vykonávat.

Hlavní problém většího uplatnění práce z domova u nás je - kromě již zmíněné legislativy - asi nedostatečná počítačová gramotnost. Pokud tedy chtějí firmy teleworking začít využívat, budou mnoha svým zaměstnancům muset umožnit, aby se nejprve seznámili s informačními technologiemi, a teprve potom se budou moci zaměřit na využití teleworkingu i ve své firemní struktuře.
Autor: David Kozák
Datum: 4. června 2002