Půjde evropská e-komerce třetí cestou?

Optimistická čísla o elektronické komerci ruku v ruce se zprávami o hospodářském růstu, přicházející ze Spojených států, nedávají spát na postříbřených vavřínech představitelům Evropské unie. Jak jsme již informovali, počátkem roku přišla Evropská komise s ambiciózní iniciativou eEurope: Informační společnost pro všechny. V současné době probíhají kroky k uvedení tohoto projektu do života. O stupni priority kladené na eEurope svědčí nový strategický cíl evropské unie, přijatý na březnovém summitu Evropské unie v Lisabonu: “Stát se nejsilnější a nejdynamičtější informačně orientovanou ekonomikou na světě”.

A právě eEurope je hlavním prostředkem k dosažení tohoto cíle. Akční plán projektu eEurope sestavený Komisí na žádost evropských lídrů zahrnuje čtyři hlavní body:

· Zajištění “přístupu pro všechny”. Jedna z klíčových podmínek dosažení cíle iniciativy je co největší rozšíření internetu. Přímá spojitost mezi jeho rozšířením a cenou připojení je zřejmá, dá se tedy předpokládat změny v této oblasti, neboť lokální tarify jsou v Evropě ještě stále vysoké.
· Zajištění “digitální vzdělanosti”. Digitální vzdělanost se musí stát součástí základního vzdělání. Velký důraz se klade na celoživotní vzdělávání.
· Dokončení legislativního rámce pro Novou ekonomiku. Jasná, důsledná a průhledná pravidla jsou klíčem k zajištění bezpečného elektronického obchodování a k důvěře zákazníků. Právní rámec musí být do značné míry flexibilní, aby se snadněji adaptoval na technologické změny.
· Podpora podnikání v Evropě. Rizikový kapitál pro začínající internetové firmy je v současné době v Evropě k dispozici. Založení nového podniku je ale jak finančně tak i časově náročné. Je tedy nejvyšší čas k omezení byrokracie.

Tato opatření sama o sobě nejsou k dosažení cíle iniciativy dostačující. Důležitá je mentalita lidí a jejich model chování v komerční společnosti. Erkki Liikanen, člen Evropské komise zodpovědný za Podnikání a Informační společnost, k tomu na květnovém summitu v Barceloně řekl: “Přichází nová generace podnikatelů ochotných vzít na sebe riziko. To je příležitost, kterou si nesmíme nechat ujít. Úspěch je v Evropě ale stále nedostatečně odměňován. Musíme poznat, že neúspěch je částí přijmutí rizika a může být částí zdokonalování svých schopností. Podnikateli musí být poskytnuta druhá šance; musíme podporovat podnikání, ne ho odrazovat.”

B2B. B2B? B2B!

E-komerce není nějaká metoda, nebo produkt, který by bylo možno v případě potřeby obstarat. Jedná se z velké části o zefektivnění již zažitých postupů pomocí elektronických médií. “Odhmotnění” celých struktur a jejich aplikace na bázi nových technologií.

Proto se skutečná revoluce uskutečňuje v oblasti business-to-business. B2C e-komerce vytvořila vhodné prostředí a naznačuje cestu, po které se s největší pravděpodobností vydá i B2B. A to se děje právě teď! B2B roste nebývalou rychlostí; v současné době reprezentuje přes 80% celkové e-komerce. Podle Goldman Sachs, samotné snížení nákladů aplikací B2B, způsobí v příští dekádě roční ekonomický růst 0,25%. Snížení nákladů na pořizování produktů a zprostředkování se pohybuje kolem 10%. Redukce výdajů však zdaleka není jediná výhoda přicházející s B2B e-komercí. Ruku v ruce s ní kráčí úspora času a zkvalitnění produktů a služeb. Rychle, efektivně, globálně! je heslo dne.

Podle Andersen Consulting, 80% evropských top-managerů předpokládá intenzívní využití e-komerce kolem roku 2004. To je však velmi pozdě. V době, kdy jsou zprávy o vstupu gigantických společností (většinou z USA) do B2B aliancí na denním pořádku a evropská B2B e-komerce (stejně jako B2C) tvoří pouhou třetinu americké, není času nazbyt. B2C, která je více závislá na nákupních návycích a zvyklostech spotřebitelů, pravděpodobně půjde dále poměrně klidnou, nikoli však nezajímavou, cestou evoluce. V oblasti B2B, kde směr udávají velcí hráči a ostatní je chtě nechtě musí následovat, je šance na změnu mnohem větší. Přichází čas revoluce.

Monopoly třeste se!

K nastartování ráznější akcelerace evropské e-komerce je nutný jasný, průhledný a předvídatelný právní rámec. Aby byl použitelný v době rychle se vyvíjejících technologií, musí být do jisté míry flexibilní.

Evropská komise začíná v právní oblasti podnikat kroky k vytvoření potřebné legislativy. Počátkem května vydala doporučení pro členské státy zpřístupnit lokální telefonní linky konkurenci. Soutěž na komunikačním trhu je nutná, pokud chceme aby telefonní poplatky nebránily rozšíření internetu a nových technologií. Nové subjekty na tomto poli však nemají dostatek prostředků k vybudování dalších sítí, bezdrátové technologie zatím nejsou ve stavu kdy by mohly klasické technologie plně nahradit. Zpřístupnění stávajících sítí novým subjektům, i když se asi neobejde bez odporu současných vlastníků (Co by tomu řekl Český Telecom?), se tedy jeví jako nejlogičtější řešení. Navíc si autoři doporučení od zpřístupnění linek slibují větší dostupnost a urychlení zavedení vysokorychlostních připojení, což umožní rychlejší rozšíření multimediálního internetu.

Dalším z kroků bude zprůhlednění stávající legislativy omezením počtu regulačních nařízení ze současných 20 na 6 a adaptace právního rámce pro telekomunikační společnosti z roku 1998.

Na dobré je cestě je také aplikace právního rámce pro samotnou e-komerci. Jedním z klíčových závazků Lisabonského summitu byla adaptace všech klíčových nařízení do konce roku 2000. Jedná se zejména o nařízení týkající se elektronického podpisu, autorských práv na elektronických médiích a nařízení usnadňující elektronické zprostředkování (eProcurement) a pohyb informací v rámci EU. Velký důraz se také klade na řešení reklamací tak, aby při jejich vyřizování nebyly hranice členských států žádným omezením.

Třetí cesta

Ne ve všech oblastech však Evropa zaostává za Spojenými státy. Jednou z oblastí na kterých má Evropa silnější pozici jsou mobilní komunikace.

Co se týče mobilních komunikací, Evropa vede jak na technologické frontě, tak v oblasti jejich využití. Mobilní telefony využívá jedna třetina (140 milionů) obyvatel EU a jejich rozšíření stále exponenciálně roste. Globálně bude roku 2003 na světě miliarda uživatelů mobilů, ve stejné době bude mobilní telefon vlastnit dvě třetiny Evropanů.

Mobilní telefon již dávno není jen přístroj k telefonování; možností jeho využití je stále více. Dnes je možné prostřednictvím mobilu zkontrolovat stav svého portfolia na burze, zjistit předpověď počasí, zahrát si hru, nebo vyladit nastavení svého motocyklu. Mobil se pomalu stává stejně nepostradatelným zařízením jako jsou náramkové hodinky. Pro mobilní telefony s přístupem k internetu (někdy označované jako mobily 3. generace) vzniká stále více internetových aplikací a stále více se jich pro ně přizpůsobuje. Dá se předpokládat že v poměrně blízké době se bude více uživatelů celosvětové sítě připojovat prostřednictvím mobilních přístrojů (slovo “telefon” už snad ani nebude na místě) než pomocí počítačů.

A právě pro úspěch v tomto směru má Evropa vynikající pozici.
Autor: Pavel Hrůza
Datum: 19. června 2000